Tetování, trvalé označení kůže inkoustem, je praxí, která se vyskytuje po celém světě po tisíciletí. Tato praktika měla různé významy v různých kulturách, ale její historie ukazuje, že tetování nebylo vždy přijímáno společností. V této historické přehlídce se podíváme na tetování od pravěku až po moderní dobu.
Původní národy, jako jsou Maorové, Inuité, Polynésané a Aboridžinci, využívali tetování jako způsob, jak si označit svou identitu, rodinné kořeny nebo společenské postavení. Praktiky tetování se v těchto kulturách lišily, od vysokých nároků na estetickou krásu a komplexnosti tetování Maorů, až po jednoduché značky na tvářích Inuitů, ale tetování mělo v každé kultuře hluboký význam.
V antickém Řecku a Římě tetování zpočátku neměly takový význam jako v národech z jiných částí světa. V této oblasti se tetování spojovala s otroctvím a kriminalitou a nebyla přijímána společností. Byla to praxe, která se vztahovala k okrajovým skupinám společnosti a její využívání bylo zakázáno.
V 18. a 19. století se tetování začalo šířit mezi námořníky, kteří si tetování získali na svých cestách do exotických zemí. Námořníci si tetování často dávali na ruce nebo prsa, aby byli snadno identifikovatelní v případě, že by zemřeli v cizině. Tyto tetování měly často námořní motivy, jako jsou kotvy, lodi a ptáci.
V 20. století se tetování staly populárními mezi civilisty, když se začaly objevovat významní umělci a celebrité, kteří si nechali tetovat těla. Tetování se stala součástí subkultury, jako jsou punkové a metalové hnutí, které ji využívaly jako způsob, jak vyjádřit svou odlišnost od hlavního proudu.
Dnes jsou tetování běžné a přijímané, ačkoli se stále vyskytují stereotypy o tom, jaké osoby si je nechávají, a jaké os